Přehrada na Berounce
Po internetu, facebooku koluje Studie retenční nádrže na řece Berounce a s tím spojená protipovodňová ochrana. Zvedá se proti této studii ohromná vlna nespokojenosti. Není se co divit. Ale buďme za tuto studii rádi, protože se můžeme zblízka podívat co by to vlastně znamenalo a co se tím myslí. Které mosty budou strženy, nahrazeny dvakrát, třikrát delšími mosty, které břehy se stanou dnem a kterou krajinu už nikdy neuvidíme. Tisíce chat, objektů, několik malých vodních elektráren zmizí. Cest, brodů, kytek, nebudu to popisovat dál, protože bych určitě na něco zapomněl.
Berounka je tady miliony let a nikdo se nikdy neodvážil ji takto krotit. Chyba nebude v Berounce. Chcete-li mít chatičku u řeky Berounky, musíte počítat s tím, že se občas může stát neobyvatelná. Je to ale menší škoda, než kdyby vesnice, krajina a rekreační oblasti navždy zmizeli pod vodou.
Možná se vám bude zdát následující text bez souvislosti ale vzpomněl jsem si jak před několika málo lety, jsem seděli s přáteli na chatě v Bránově a koukali jsme dolů ze svahu na kemp Višňová. Dobře se tam kouká, pod vámi teče Berounka, vidíte tu cestu s patníky k Týřovicím a nad tím vším je krásný zalesněný svah. Ohromný prostor. Počínal večer a tak jsme rozdělali oheň a jali se něco kuchtit. A najednou, kde se vzala, tu se vzala, přišla ohromná příšera: TUC, TUC, TUC. No zkrátka v kempu ve Višňové začal večírek. Když techno hudba, která obsadila celé údolí trvala asi hodinu, napadlo mne, jestli je to vůbec možné? Že jedna skupina lidí obtěžuje hlukem jinou skupinu lidí. Navíc skladby neměly refrén a to mě rozčiluje a nebaví. A pak jsem si uvědomil, že jsem v chráněné oblasti Křivoklátsko.
Zavolal jsem na 158. Proběhl tento rozhovor:
„No prosím?“
„No, chtěl jsem se zeptat, máte na dnešek hlášenu nějakou vyjímku o hluku. Ve Višňové. Sedíme u ohně asi kilometr daleko a nebaví nás poslouchat techno.“
„Moment. No nemáme.“
„A můžete to vypnout?“
„Jistě pane. Zavoláme. Nashle.“
„Děkuju. Nashle.“
Asi za deset minut nastalo ticho. Řeka bublala, ptáček písknul a oheň praskal. Bylo mi trochu smutno z toho, že jsem musel volat policii, ale bylo mi veseleji než před tím smutno z toho, to tady poslouchat. Pak volala policie zpět a ptali se jestli je všechno v pořádku. Poděkoval jsem jim.
Myslím si, že každé dítě, které posadíme do kánoe a splujete s ním řeku, tak je důležité. Každá noc v chatě nebo ve stanu u Berounky. Každé přebrodění řeky pod Týřovem. Každá ryba ulovená u Nezabudic. Každý potlach v Údolí hříchu. Ale jak známe děti, tak těm se nechce. Štípou komáři, koušou ještěrky, není tam wifi.
Ale přeci jednou nemůžeme stát na kopci a říkat: „Tam dole, vidíš, tak tam byl přívoz!“ Tomu by nikdo nevěřil. Myslím si,že je to výchově. Nechci kázat ale přehradu na Berounce budou jednou řešit naše děti. Proto že jsou zdroje a spotřeba. A bude záležet jak vnímají krajinu a spotřebu. Pokud to bude někdo z mého okolí, tak asi řekne ne.
A to je všechno. Nenechme si své mysli a svá údolí zaplavovat. A vám milí hydrologové, toto je jen úvaha, nikoli studie. Budu vaše studie, s úctou a respektem k vaší práci studovat dál. Teď mě tak napadlo, že mám někde pádlo. Kam jsem ho jen dal?
Protipovodňovou ochranu dolní Berounky-studii retenční nádrže naleznete na webu Povodí Vltavy ve vodohospodářských informacích.
Karel Pazderka
Reakční doby
Přijedu autem před dům. Jsem doma. Zastavím a zatáhnu ruční brdu. Podívám se vlevo a vidím Mouru jak se protáhla pod vraty sousedova domu a běží přes silnici ke mně. Zezadu mě míjí auto. Moura běží pod auto, auto jede na ní.
Karel Pazderka
Recept
Moje máma dokázala i několik hodin dělat něco v kuchyni. Když jsem se jí zeptal, co tam pořád dělá odpověděla: „No co myslíš, co asi dělám?“ A dala si ruce v bok.
Karel Pazderka
Živly
Na Silvestra v roce 1978 v podvečer jsem se vypravil na cestu. Šel jsem pěšky po kladenském sídlišti z ulice Maďarská kolem úpravny vody přes ulici Unhošťskou, minul jsem dům u Vraha, prošel zadem kolem Flory
Karel Pazderka
Samoty
Je to asi peˇt let. Ta ́bor skoncˇil, deˇti odjely domu°. Vsˇichni odjeli. Zu°stal jsem v u ́doli ́ sa ́m. Meˇl jsem týden hli ́dat pra ́zdny ́ ta ́bor, ukli ́zet a balit veˇci. Prˇipravovat na boura ́ni ́. Jediny ́m spolecˇni ́kem my ...
Karel Pazderka
Maximus a Decimus Brutus na TV Prima.
Včerejší zápas Maxima a Decima Bruta v Karlínské aréně přivedl k televizním obrazovkám tisíce příznivců tohoto skutečného sportu. Původně jsem si myslel, že oba gladiátoři budou samostatně odděleni ve vysokých klecích, kam jim
Karel Pazderka
Kuřáků v hospodách přibývá.
Podle hostinské, začíná více lidí kouřit. Včera jsem si popovídal s mojí oblíbenou hostinskou, v oblíbené hospodě, ve které jsem delší dobu nebyl. Mimo jiné jsem se zeptal, jak to jde s nekouřením, odpověděla: "Dobře, ....
Karel Pazderka
Domovy
Mám takového malého kamaráda. Tedy malého vzrůstem. A ten malý kamarád, má takový malý dům, v malé čtvrti v malém městě. Možná ho znáte. Nedávno, jsem byl u něj na návštěvě.
Karel Pazderka
Dům a pes
Nedávno jsem fotil dům. Pro architekta. Krásný dům. Krásnější, než si dovedete ve svém krásnu představit. Nechci vás podceňovat.
Karel Pazderka
O blbcích a kuřácích
V každé společnosti je určité procento blbců a určité procento kuřáků. Protože většina inteligentních lidí již přestala kouřit, je snadno odvoditelné, že i u té většiny nekuřáků bude i to větší procento blbců. Z celku.
Karel Pazderka
O opicích a lidech
Dvacet opic sedí v místnosti. Nudí se. Uprostřed je stůl. A pojednou se ze stropu spustí trs krásných, žlutých banánů. Nejstatečnější opice skočí na stůl a už se chystá trs banánů utrhnout. V tom ale...
Karel Pazderka
Chceš do držky?
Včera jsem přišel do mé oblíbené hospůdky, kam chodím ve středu, večer. Mezi starší pány. Jsou to muži vysokoškolsky vzdělaní, políbeni múzami výtvarnými, hudebními, technickými, tu sedí spisovatel, tu historik, tu inženýr...
Karel Pazderka
Fenomén Pepik Fousek
Dnes měl za mnou do atelieru přijít Pepik Fousek. Ale pořád nešel. Chodí si ke mně pro portrétní fotky. Občas ho vyfotím a vytisknu mu snímky na formát 10x15 cm, tedy formát zvaný pohlednice a on ty fotky pak podepisuje a rozdává.
Karel Pazderka
Bílý Jeep Cherokee
První bílý Jeep Cherokke přejel přes řeku. Druhý bílý Jeep Cherokee přejel přes řeku. Devatenáctý bílý Jeep Cherokee přejel přes řeku.....nemohu usnout... Ano pane?
Karel Pazderka
Jak jsem pejska odnaučil štěkat
Jsem hodný člověk. Mám rád květiny, zvířátka. Vítr na moři. Táborák u rybníka. Mám rád děti. Mohou i trochu zlobit, nezlobí mne to. Mám rád i starý lidi i starý věci. Jsem hodný člověk. Tedy, pokud mne něco nerozčílí.
Karel Pazderka
Milý deníčku. Dnes to vyšlo! 9.3. 2016:
Koukal jsem po ní delší dobu. Super tvary. Bohužel nedostupná. Tvrdě jsem pracoval a myslel na ní. Občas jsem ji znovu viděl. Byla pořád krásná. Doufal jsem že čeká jenom na mě, ale co kdyby, někdo, bohatší....
Karel Pazderka
Vietnamská kráša
Do mého atelieru fotokrásy vstoupila Vietnamka. Krásná a mladá Vietnamka. Předevčírem se narodila, včera vyrostla a teď přichází. Tak krásná, že by s ní leckterý Čech jel rád na čundr. A řekla:
Karel Pazderka
Trsátko
Vzpomněl jsem si, jak někdy v roce, snad 1985, jsem potkal kamaráda na zastávce autobusu v Kladně na okrsku "O". Povídám, kam jedeš a on mi řekl, že si jede koupit do Prahy trsátko.
Karel Pazderka
Motorka, která zachránila život
Můj kamarád mi vyprávěl, jak chodil s poněkud komplikovanou dívkou. Její komplikovanost spočívala v tom, že ho neustále komandovala a řídila. Nic se jí nezdálo dost dobré, vše se dalo udělat lépe. Zkrátka nespokojený člověk.
Karel Pazderka
Čumil a Zevloun
Všiml jsem si ho. Chvíli jsem nevěděl jestli je to Čumil nebo Zevloun. Čumil je v pohodě. Je málo inteligentní a v zásadě jen čumí. Za to Zevloun je mnohem inteligentnější, ten už si i něco myslí. Zevluje a kombinuje.
Karel Pazderka
Jak jsem ušetřil
Byly doby, kdy jsem byl tak chudý, že jsem stál v samoobsluze před konzervou s tuňáky a nemohl jsem si jí koupit. Přivoněl jsem a zase jsem ji vrátil do regálu.
předchozí | 1 2 | další |