Tři slepci na výletě

Vstoupili jsme do hospody. V hospodě zakouřeno a poloprázdno. Naproti u stolu seděli tři slepci. Popíjeli, jeden kouřil.

Byli velmi veselí. S nimi seděl jejich průvodce, vidoucí. Dopili a zvedali se asi deset minut k odchodu. Několikrát spadla bílá hůlka, pak cigára, pak židle ale nakonec vesele odešli. Nedalo se to nesledovat. Ta hospoda je ve Zbečně a jmenuje se U mostu.
Asi po hodině jdeme kolem hřbitova, směrem k Barrandovu a v první ulici nad hřbitovem, která je slepá, vidíme v dálce tyto tři slepce jak vstupují do této ulice. Byl to zvláštní pohled. Chvíli jsme se na ně dívali, než nám vůbec došlo že oni se baví, jsou na výletě, ničeho se nezříkají a jej jim zkrátka fajn. Jistý podíl na tom měl fernet v jejich hlavách, ale myslím, že ho nebylo přespříliš.
Došli jsme je a pomohli jednomu přejít na druhou silnici po úzkém strmém chodníčku vyšlapaném vzhůru.
„No musím vám říct, že vidět tři opilé slepce ve slepé ulici se jen tak nevidí.“ řekl jsem.To byla riskantní věta ale jejich reakce byl smích a hlahol:
„Ty vole, podej mi ruku“ a sápal se jeden na druhého na chodníček. „Jasně, pocem.“ Druhej do mě zapíchl hůlku. „Promiňte“.
Ode mne ani pomoct nechtěli, chtěli pomoct jeden od druhého. Bylo to komický.
„Pánové, kam se de?“
„Na Křivoklát, jdeme dobře, ne?“
„No to jdete, ale je to štrapáce.“
„Ty voléé, hale mi máme metr a půl buřtů, pojďte s námi, estli to tu znáte!“
A tak jsme šli. Nepadla jediná normální věta. Jejich průvodce šel velmi rychle, ten nejstarší se ho držel za baťoh, další toho prvního a nejmladší s námi. Bylo krásné počasí a ti chlapi se smáli jako blázni. Opravdu fofrem jsem prošli kolem Břetislavovy kapličky. Všiml jsem si, že jejich vůdce je nijak nešetří a oni sebe taky ne. Dozvěděl jsme se, že takhle jezdí na běžky a že ten nejmladší se tempo teprve učí. Zakopával. Občas vlezl do stromu nebo do křoví. Že prej nevidí teprve chvíli, hůlka cvakala, makal za nimi a my jsme poskakovali za ním. Byli z Prahy, sem dojeli vlakem, neznali to tu a šli se podívat na Křivoklát. Rozešli jsme se na Brdatce.
Slepota prý odděluje lidi od věcí a hluchota odděluje lidi od lidí. Řekla přítelkyně. Asi to tak je. Tak doufám že tam došli.
A to je všechno, děkuju za pozornost.